Neformálně pečující: Kdo jsou a jak mohou pečovat o své duševní zdraví?

Každý z nás se může ze dne na den stát neformálně pečujícím – osobou, která se stará o blízkého člověka, jenž se již nedokáže o sebe postarat sám. Ať už jde o rodiče, partnera, dítě, sourozence nebo jiného člena rodiny, neformální péče může být emočně i fyzicky zatěžující. Zvládat dlouhodobě takové zatížení je velmi náročné…

Obsah článku

Každý z nás se může ze dne na den stát neformálně pečujícím – osobou, která se stará o blízkého člověka, jenž se již nedokáže o sebe postarat sám. Ať už jde o rodiče, partnera, dítě, sourozence nebo jiného člena rodiny, neformální péče může být emočně i fyzicky zatěžující. Zvládat dlouhodobě takové zatížení je velmi náročné a obtížné. U pečujících existuje vysoké riziko rozvoje psychických onemocnění, zdravotních potíží, sociální exkluze nebo partnerských problémů.

Kdo je neformálně pečující?

Neformálně pečující je osoba, která poskytuje péči a podporu někomu, kdo potřebuje dlouhodobou pomoc v důsledku nemoci, postižení, stárnutí nebo jiných znevýhodnění, a to bez formálního vzdělání či profesionálního zaškolení v oblasti péče v domácím prostředí. Obvykle se jedná o rodinné příslušníky, blízké přátele nebo sousedy, kteří tuto péči vykonávají dobrovolně a bez finanční odměny. Taková péče může zahrnovat pomoc s každodenními činnostmi (například osobní hygienou, nákupy, stravováním, pohybem), asistenci při návštěvách u lékaře či administrativní podporu a v neposlední řadě také emoční a psychickou podporu.

Neformálně pečující jsou osoby různých povolání a profesí, vzdělání a také osobnostních předpokladů. Protože pečují o blízkou osobu, jsou často citově zainteresováni a považují tuto roli za svou morální povinnost.

Jak se člověk stane neformálně pečujícím

Stačí jeden telefonát od lékaře, jeden seniorův pád na schodech, jedna vážná diagnóza – a život se může během okamžiku změnit. Mnoho lidí se do této situace dostane bez předchozí přípravy a ocitnou se v ní doslova přes noc. Péče o blízkého se pak postupně stává povinností a často i psychickou a fyzickou zátěží.

Podle výzkumu MPSV má v posledních letech zkušenost s déle trvající péčí až 2,5 milionu lidí v ČR a 3/4 z nich pečují o svého blízkého již déle než rok nejméně dvacet hodin týdně. 

Náročnost pečování

Neformální péče může přinést velké vyčerpání. Pečující často nemají prakticky žádný čas na  sebe, své koníčky, na partnerský ani přátelské vztahy a leckdy nestíhají ani svou práci. Častými průvodními jevy neformální péče jsou chronický stres, únava a izolace. V průběhu času se můžou dostavit pocity vyhoření, frustrace nebo osamělosti, protože okolí ne vždy rozumí, jak náročná tato role je.

Výzkum posledních let např. potvrzuje, že polovina rodičů dětí se zdravotním znevýhodněním se cítí neustále pod tlakem, pro 44% je obtížné skloubit péči s ostatními stránkami života a 20% z nich deklaruje, že by situaci absolutně nemohli zvládnout, pokud by péče byla ještě náročnější. 

Třeba takto může vypadat příběh, který slýcháváme …

Kateřina Novotná, ředitelka Terapeutické linky Sluchátko uvádí, jak zní typicky příběh pečujícího, který se obrátil na linku: “Když mi onemocněl táta, pomáhala jsem mamě s péčí o něj, sama by to všechno nezvládla. Tatínkův zdravotní stav se zhoršoval a já vypomáhala čím dál tím víc. Časem jsem musela změnit práci, naštěstí se mi podařilo najít si zaměstnání na zkrácený úvazek. Skloubit péči o tátu, práci, výchovu dětí a starost o domácnost bylo v tu dobu opravdu náročné. Neměla jsem žádný čas na sebe, úplně jsem se rozplynula v péči o druhé a vůbec si to neuvědomovala. Časem už jsme na to ani s mámou  nestačily. Využily jsme služeb hospice. Pro mámu bylo těžké srovnat se s odchodem celoživotního partnera a dříve než jsem se stihla trochu oklepat ze ztráty jednoho rodiče, začala potřebovat péči i ona. Zanedlouho jsme ji přes manželův zdrženlivý nesouhlas museli nastěhovat k nám do jednoho z dětských pokojů. Kdyby maminka neodešla rok po tátovi a byla tady déle, myslím, že s její potřebou péče by už to nepřežilo moje manželství.“

Jak pečovat o své duševní zdraví, když pečuji?

Péče o druhé je důležitá, ale stejně tak je důležité nezapomenout na péči o sebe. Zde je několik tipů, jak zvládnout roli neformálního pečujícího:

  • Nebojte se požádat o pomoc – zapojte další členy rodiny, přátele, sousedy nebo profesionální služby. “Když jsem já pečovala o člena rodiny, založila jsem nám WhatsApp skupinu, kde jsme s ostatními pomáhajícími sdíleli informace – jak se dnes opečovávaný cítí, co zrovna potřebuje, i třeba co měl dnes k obědu a jak mu chutnalo.” přidává vlastní zkušenost Kateřina Novotná. 
  • Najděte podporu pro sebe – můžete například zavolat kdykoliv od pondělí do pátku mezi 9:00 a 20:00 a v pátek do 18:00 na bezplatnou a anonymní linku Sluchátko. Na čísle 212 812 540 můžete využít až dvanácti hovorů s vaším psychoterapeutem za rok.  
  • Dělejte si čas na sebe – i krátký odpočinek, procházka nebo chvíle oblíbené činnosti či s oblíbenou knihou pomáhají snížit stres. Času je málo a pocity viny za odpočinek jsou v takovém případě velké. Ale i 20 minut s kávou na sluníčku, převléknutí povlečení, do kterého si večer lehnete, nebo 20 minut protahování se či procházky vám pomůže načerpat síly, které tolik potřebujete k péči. 
  • Naučte se říkat „ne“ – není možné zvládnout všechno, delegování péče či jejich částí nebo střídání se v ní je klíčem k dlouhodobé udržitelnosti.
Aktivně pečujte o své duševní i fyzické zdraví

Základními kameny péče jsou: 

  • pohyb – fyzická aktivita, protahování se, procházky na čerstvém vzduchu
  • spánek – kvalitní odpočinek, pravidelný režim 
  • vyvážený jídelníček – jezte pravidelně, kvalitní stravu, dopřejte si oblíbené potraviny 
  • vztahy – věnujte pozornost vztahu s partnerem, ostatními členy rodiny, přáteli i kolegy v práci
  • sebevztah – relaxujte, meditujte, prožívejte i malé radosti, věnujte si pozornost a buďte k sobě laskaví

Závěr

Být neformálně pečujícím je výzva, která může být vyčerpávající, ale zároveň i obohacující. Nejste na to však sami. Hledání pomoci a pečování o vlastní zdraví není sobectví, ale nutnost, abyste mohli dlouhodobě pečovat i o svého blízkého. Nebojte se proto obrátit na odborníky a využívat dostupné zdroje podpory.

Líbil se vám článek?

Sdílejte jej dále!

Zůstaňte s námi ve spojení

Zanechte nám na sebe kontakt a my Vás budeme pravidelně informovat o tom, co se na Sluchátku děje.

Přihlášení k odběru

Další aktuality

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

ČRO Pardubice (5. 3. 2021)

ČRO Pardubice odvysílalo 5. 3. 2021 v 11:30 rozhovor s Milanem Balunem o Sluchátku a jeho službách.

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

ADO – Pavlína Strnadová o Sluchátku

Stereotypizace a stigmatizace seniorů. Takové je označení seniorů jako ohrožené skupiny. Rozhodování státu a společnosti za zcela svéprávné osoby. To jsou skutečnosti, které daly impuls ke spojení neziskových organizací, které pomáhají seniorům, ke společnému prohlášení.

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

Podcast o sendvičové generaci a Sluchátku

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

Východočeská regionální televize, 12.7.2024

Reportáž východočeské televize o Sluchátku

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

Rádio Hey Sever a Color (12. 2. do 28. 2. 2021)

Rádia Hey Sever a Color od 12. 2. do 28. 2. 2021 2x denně vysílaly spot o Sluchátku

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

Radniční noviny městské části Praha 3

Únor 2022

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

ČRO Zlín (1. 3. 2021)

ČRO Zlín odvysílalo 1. 3. 2021 v 15:20 rozhovor s Milanem Balunem o Sluchátku a jeho službách.

Terapeutická linka Sluchátko - Blog fallback

Proti šedi

Běženci mohou o využívat okamžitou a bezplatnou psychickou podporu na telefonu 212 812 540.