Duševní zdraví není o tom, že se pořád cítíme dobře. Je to stav, ve kterém víme, co dělat, když se dobře necítíme.
Duševní zdraví je stav vnitřní rovnováhy, ve kterém člověk zvládá běžné životní situace, umí pracovat se svými emocemi a ví, že má v životě oporu. Nejde o dokonalost ani neustálou pohodu. Spíše o schopnost se zastavit, všimnout si, co se v nás děje a najít způsob, jak o sebe pečovat – někdy sami, jindy s pomocí druhých.
Světová zdravotnická organizace (WHO) říká, že duševní zdraví je „stav pohody, ve kterém jedinec realizuje své schopnosti, vyrovnává se s běžnými životními stresy, produktivně a užitečně pracuje a je schopen přispívat své komunitě.”
Ale víte co? I tato definice má svá úskalí. Protože někdy prostě nejsme produktivní. Někdy nezvládáme ani běžný stres. Ale to neznamená, že je s námi z hlediska duševního zdraví něco zásadně v nepořádku.
Duševní zdraví není jen „v hlavě”
Patří do něj i to, jak
- přemýšlíme a jestli nás myšlenky spíš uklidňují, nebo v nás rozjíždějí spirály obav.
- se cítíme a jestli dokážeme jasně pojmenovat, co prožíváme, nebo jestli se v emocích ztrácíme.
- spíme, protože únava ovlivňuje celý náš život.
- naše tělo reaguje na zátěž a jak tyto signály vnímáme – sevřený žaludek, napjatá ramena, bušící srdce – co nám to říká?
- se nám daří v mezilidských vztazích – jestli máme kolem sebe lidi, se kterými se cítíme dobře a bezpečně, nebo jestli jsme sami.
Jak píše psychiatr Bessel van der Kolk: „Být mentálně zdravý znamená cítit se živý a spojený se sebou samým i s okolním světem.”
Co ovlivňuje duševní zdraví?
Zdaleka nejenom to, jak jsme odolní, jak se „snažíme”, jak „silní jsme” nebo jaké je naše životní naladění a postoj. Duševní zdraví ovlivňují:
Věk – dospívání, rodičovství či stárnutí, každá fáze přináší svoje výzvy
Stres – ať už dlouhodobý (práce, vztahy), nebo náhlý (ztráta, trauma)
Životní změny – stěhování, rozvod,ztráta zaměstnání, narození dítěte/dětí
Zdravotní stav – chronická bolest, nemoci, hormony
Podpora – kolik máme kolem sebe lidí, o které se můžeme opřít
Kdy je čas požádat o pomoc?
Pokud máte pocit, že je toho na vás moc. Že jste přetížení starostmi nebo emocemi. Že se nemůžete soustředit, nespíte, nebo naopak pořád jen spíte. Že vás nic netěší nebo že se bojíte věcí, kterých jste se dřív rozhodně nebáli.
Je v pořádku požádat o pomoc.
Může to být rozhovor s blízkým člověkem. Může to být návštěva u psychoterapeuta nebo psychiatra. A může to být i anonymní podpora u nás na lince Sluchátko, která je tu právě pro chvíle, kdy už to nechcete nést sami. Stačí zavolat na 212 812 240.
Protože duševní zdraví není luxus. Je to základ toho, jak žijeme.
