Sebereflexe jako ochota se na sebe dívat bez příkras a v realitě je jeden z pilířů duševního zdraví. Umožňuje nám zjistit, s jakými emocemi, obavami a výzvami se právě potýkáme. Upřímnou sebereflexí můžeme dosáhnout adekvátního přizpůsobení se lidem kolem a vnější realitě.
Jeden ze způsobů, jak se lépe poznat a najít příležitosti k osobnímu růstu, nabízí metoda Klíčových kvadrantů Daniela Ofmana.
Metoda klíčových kvadrantů
Tento model vychází z myšlenky, že každý člověk má silné stránky, které definují jeho přirozenou sílu a způsob, jakým nahlíží na svět. Ofmanova metoda nás však učí, že žádná vlastnost neexistuje v izolaci a že naše největší slabiny často vznikají tím, že přehnaně využíváme naše silné stránky.
Metoda nám umožňuje zmapovat naše vlastnosti a tím i příležitosti k růstu pomocí 4 kategorií, kvadrantů:
Příklad
Příkladem může být tato situace. Je mi nepříjemné, když si v mých očích dávají lidé hodně načas, a je to tedy moje alergie (4). Rozvojovou otázkou tedy je: “Není to, co mě dráždí, právě něco, co by mně mohlo chybět? Často to, co kritizujeme nebo nám na druhých vadí, bývá něco, co si sami nedovolíme (třeba proto, že jsme tak byli vychovaní). To ale neznamená, že to nemůže být nějaká užitečná kvalita, po které dokonce můžeme i toužit. Zkusme tedy této situace využít a položit si ještě jinou otázku. Jakou vlastnost tento člověk přehání? Protože Alergie je v našem modelu jen moc něčeho, co mně chybí – tedy Výzvy (3).
Čeho má nadbytek člověk, který si dává na čas? Možná vlastnosti, která mi chybí a to “trpělivosti”. A jak zjistit, jestli je to opravdu něco, co mně chybí? Opakem trpělivosti je netrpělivost/horlivost/urputnost. Akční člověk ale občas potřebuje být také trpělivý a je to tedy dovednost, která se mu hodí a může se ji naučit od toho, kdo ji má.
Naše okolí se v této metodě stává nevyčerpatelným zdrojem vzájemného učení, protože tento model umožňuje sebereflexi na základě interakce s jinými lidmi a jejich “kvadranty”. Zejména tam, kde s druhými vznikají třecí plochy, máme možnost podívat se na své výzvy – prostor pro zlepšení, které často vychází z naší alergie. Bez interakce s druhými si ji ale sami na sobě neuvědomíme. Právě druzí se tak stávají zdrojem naší inspirace například tím, že si položíme otázku “Co je to, co mě u této osoby tak dráždí? Není to náhodou něco, co je přehnanou vlastností, která mně chybí? Nemohl bych se od tohoto člověka naopak něco naučit?
A jak začít?
Tak třeba tím, že si buď sami nebo s někým, komu důvěřujete, odpovíte na tyto otázky:
- Na co jsem u druhých alergický a co to znamená?
- Jakou ze svých klíčových vlastností podle mého názoru přehání?
- Na čem v souvislosti se svou alergií na druhého člověka potřebuji zapracovat já?
- Jakými dalšími vlastnostmi oplývají lidé, se kterými se necítím příjemně?
Pokud máte zájem si metodu naživo vyzkoušet, přijďte se podívat na
Karlínský den duševního zdraví
12.9.2026,
kde Sluchátko pořádá seminář zaměřený právě na Metodu klíčových kvadrantů.
