„Ve vztahu musíte umět kompromis.”
Tuhle větu známe asi všichni. Od rodičů, z časopisů, od přátel. Jako by kompromis byl jediný správný způsob, jak ve vztahu fungovat.
A ano, někdy kompromis dává smysl. Ale co když po něm zůstává divný pocit? Pocit, že jste něco obětovali, ale vlastně to nikomu nepomohlo?
Co když existuje jiná cesta? Cesta, kde oba dostanete, co potřebujete? Nemusí to být science fiction. Říká se tomu synergie. A ve vztazích může změnit hodně.
Proč jsme se naučili, že kompromis je řešení
Od malička nám říkají: „Musíte se domluvit. Musíte najít kompromis.”
A v mnoha situacích to dává smysl. Když se dva sourozenci hádají o hračku, kompromis může být: jeden si hraje dopoledne, druhý odpoledne. Spravedlivé. Jednoduché.
Problém je, že vztahy dospělých lidí nejsou o hračkách. Jsou o potřebách, hodnotách, životních vizích. A tak někdy kompromis znamená, že prohrajeme oba.
Představte si to takhle: Jeden chce na dovolenou na hory, druhý k moři. Kompromis? Pojedou na chatu u rybníka. Ale jeden potřeboval výšku, čerstvý vzduch, túry. Druhý potřeboval vlny, slunce, plavání. A teď? Sedí u rybníka a oba se cítí tak trochu oloupení.
To není řešení. To je jen menší porážka pro oba.
A přesně tohle se ve vztazích děje často. Přistupujeme na kompromisy, protože „se to tak má”. Ale uvnitř nám něco chybí. A pak se divíme, proč se cítíme frustrovaní, i když „jsme se přece domluvili”.
Co je špatně na špatných kompromisech
Špatný kompromis má jeden zásadní problém: nikdo nedostane, co opravdu potřebuje.
Vypadá to pak třeba takhle:
Příklad 1: Víkend
- Jeden partner potřebuje o víkendu odpočívat doma, načerpat energii v klidu
- Druhý potřebuje být mezi lidmi, potřebuje společnost, pohyb
- Kompromis: Zůstanou doma, ale pozvou si návštěvu
- Výsledek: První je vyčerpaný z návštěvy, druhý nestihl jít ven. Oba jsou nespokojení.
Příklad 2: Kariéra vs. rodina
- Jeden chce investovat do kariéry, cestovat služebně, budovat profesní pozici
- Druhý potřebuje stabilitu, společný čas, být doma s dětmi
- Kompromis: Kariérista zredukuje služební cesty „na minimum”
- Výsledek: Cítí se omezený a nevyužitý. Partner má pocit, že je pořád málo doma. Oba jsou frustrovaní.
Příklad 3: Děti
- Jeden chce děti teď
- Druhý chce počkat ještě pár let
- Kompromis: Budou se snažit „za rok”
- Výsledek: První má pocit, že musí čekat a čas běží. Druhý má pocit, že je tlačený rychleji, než je připravený. Napětí roste.
Co mají tyto kompromisy společné?
Všechny vycházejí z předpokladu, že existují jen dvě možnosti. Buď A, nebo B. A když se nedohodneme, musíme najít něco uprostřed.
Ale co když ten předpoklad není pravda? Co když existuje možnost C, kterou nevidíme?

Kdy kompromis dává smysl (a kdy ne)
Kompromis má smysl hlavně u praktických věcí, kde opravdu existuje jen omezený počet možností:
Dobré kompromisy:
- Kde budeme bydlet – když jeden chce město, druhý vesnici → najdou předměstí s dobrou dostupností
- Jak hospodařit – jeden šetří, druhý utrácí → dohodnou se na společném účtu a každý má svoje peníze
- Kdy jít spát – jeden je sova, druhý skřivan → respektují rytmy toho druhého a večer si každý dělá svoje
Špatné kompromisy:
- Základní životní hodnoty – jeden chce děti, druhý ne (tohle nejde „půl na půl”)
- Emoční potřeby – jeden potřebuje hodně času spolu, druhý hodně prostoru pro sebe (když jeden obětuje potřebu, dlouhodobě to nevydrží)
- Životní vize – jeden chce cestovat, druhý usadit se (kompromis často znamená, že oba zůstanou nešťastní)
Jak to poznat?
Zeptejte se: Jde o preferenci, nebo o potřebu?
- Preference = bylo by to fajn, ale dokážu žít i jinak (třeba s jinou barvou zdi v obýváku)
- Potřeba = bez toho se dlouhodobě necítím dobře, něco mi zásadně chybí (třeba pocit bezpečí, svobody, blízkosti)
U preferencí kompromis funguje. U potřeb většinou ne.
Co je synergie a jak ji ve vztahu hledat
Synergie znamená: hledáme řešení, kde oba dostaneme, co potřebujeme. Nejen půlku. Ne „aspoň něco”. Ale opravdu to, co je pro nás důležité.
Zní to nereálně? Pojďme se podívat, jak to může vypadat v praxi.
Klíč k synergii je jednoduchý: ptejte se na potřeby, ne na řešení.
Většina konfliktů vzniká, protože mluvíme o řešeních:
- „Chci jet na hory!” (řešení)
- „Chci zůstat doma!” (řešení)
Místo toho se zkuste zeptat: „Co vlastně potřebuješ? Co by ti to dalo?”
A najednou se může objevit úplně jiný rozhovor:
- „Potřebuji se odreagovat, vypnout hlavu, hýbat se v přírodě.”
- „Potřebuji klid, ticho, nečelit novým podnětům.”
A teď máte co hledat: způsob, jak oba tyto potřeby naplnit.

Konkrétní příklady: od kompromisu k synergii
Příklad 1: Víkend – energie vs. klid
Kompromis: Zůstanou doma, ale pozvou návštěvu → oba nespokojení
Synergie:
- Sobotu tráví každý podle sebe: jeden jde s přáteli na výlet, druhý je doma v klidu
- Neděli stráví spolu, v klidu, třeba procházka ve dvou, bez návštěv
- Výsledek: Oba dostali, co potřebovali. A mají energii na to být spolu v neděli.
Příklad 2: Kariéra vs. rodina
Kompromis: Kariérista omezí služební cesty → cítí se frustrovaný a partner je též pořád nespokojený
Synergie:
- Kariérista bude mít intenzivní období (třeba 3 měsíce v roce), kdy bude víc pracovat/cestovat
- V té době bude mít partner předem domluvenou podporu (babička, kamarádka, najatá pomoc)
- Zbytek roku bude kariérista víc doma, aktivně s rodinou
- Budou mít jasný plán, kdy je „high season” a kdy „family season”
- Výsledek: Kariérista může růst v práci, partner má stabilitu a předvídatelnost. Oba vědí, na čem jsou.
Příklad 3: Dovolená – hory vs. moře
Kompromis: Rybník → nikdo není spokojený
Synergie:
- Jeden týden na horách (pro toho, kdo to potřebuje)
- Druhý týden u moře (pro toho druhého)
- Nebo: Najdou místo, kde jsou hory blízko moře (třeba Chorvatsko, Norsko)
- Nebo: Jeden rok hory, druhý rok moře, vzájemně si užijí to, co ten druhý miluje
- Výsledek: Každý dostane svůj „výživný” zážitek. A druhý má šanci objevit, co toho druhého na tom baví.
Příklad 4: Společný čas vs. prostor
Kompromis: Budou spolu „střední” čas → jeden má pocit, že je to málo, druhý že je to moc
Synergie:
- Definují kvalitní společný čas – třeba jedno odpoledne o víkendu, kdy dělají něco spolu, bez telefonů, jsou zde jeden pro druhého
- Zbytek času má každý svobodu dělat si svoje
- Jeden ví, že má svůj „posvátný čas” s partnerem → není v nejistotě
- Druhý ví, že má dost prostoru → necítí se dušený
- Výsledek: Oba mají, co potřebují. A kvalita času spolu může být mnohem lepší.
Jak začít hledat třetí cestu
Krok 1: Zastavte se u řešení
Když říkáte „chci tohle” a partner „já chci tamto”, zastavte se. To jsou řešení, ne potřeby.
Krok 2: Zeptejte se na potřebu
„Co bys tím získal/a? Co ti to dá? Co opravdu potřebuješ?”
Buďte trpěliví. Někdy chvíli trvá, než se prokopeme k tomu, co doopravdy potřebujeme.
Krok 3: Pojmenujte obě potřeby nahlas
„Takže ty potřebuješ… A já potřebuju…”
Není to o tom, kdo má pravdu. Je to o tom vidět obě potřeby jako platné.
Krok 4: Brainstormujte společně
„Jak bychom mohli naplnit oboje? Co kdybychom zkusili…?”
Nebojte se divných nápadů. Někdy ten nejbláznivější nápad vede k nejlepšímu řešení.
Krok 5: Vyzkoušejte a upravte
Synergie není hotové řešení, které funguje napořád. Je to proces. Zkusíte něco, vidíte, jak to funguje, a upravíte to.
Důležité:
- Synergie vyžaduje tvořivost a otevřenost
- Vyžaduje čas – nemůžete ji najít ve 2 minutách uprostřed hádky
- Vyžaduje důvěru, že druhý to myslí dobře
- A někdy vyžaduje pomoc zvenku – někoho, kdo vám pomůže vidět, co nevidíte

Co když to nejde?
Někdy se prostě nedá najít synergie.
Například:
- Jeden určitě chce děti, druhý určitě ne
- Jeden potřebuje žít v zahraničí, druhý potřebuje být blízko rodiny
- Jeden potřebuje monogamní vztah, druhý ne
Tohle jsou fundamentální neslučitelnosti. A je důležité si to přiznat.
Není to selhání. Je to informace. A je mnohem laskavější přiznat si, že to nejde, než roky žít v kompromisu, kde oba trpíme.
Kdy hledat podporu zvenku
Pokud:
- Se vám nedaří najít řešení, která by vyhovovala oběma – stále končíte v kompromisech, kde někdo ztrácí
- Máte pocit, že se jeden z vás obětuje – a dlouhodobě to vede k zatrpklosti
- Nedokážete se dostat od „chci tohle” k „potřebuji tohle” – uvíznete v hádce o konkrétních řešeních
- Máte pocit, že vaše potřeby jsou neslučitelné – a nevíte, jestli to má ještě smysl
…může pomoci promluvit si s někým, kdo vám pomůže vidět, co nevidíte. Někdy stačí jiný úhel pohledu, aby se otevřely dveře, o kterých jste nevěděli.
Nejste na to sami
Na Terapeutické lince Sluchátko můžete anonymně a bezplatně probrat, co se ve vztahu děje a co vás trápí. Můžeme společně hledat, jestli existuje třetí cesta. A pokud ne, můžeme mluvit o tom, co to pro vás znamená.
Zasloužíte si vztah, kde nemusíte pořád něco obětovat. Kde můžete být sami sebou a druhý může být sám sebou. A přitom spolu.
Nejste na to sami.
Zavolejte nám na 212 812 540, od pondělí do čtvrtka v čase 9:00 – 20:00, v pátek 9:00 – 18:00. Nebo nám napište a my se vám do 24 pracovních hodin ozveme.
