Když se lidí zeptáte, co by je udělalo šťastnějšími, odpovědi bývají často podobné: hodně peněz, lepší vzhled, ideální partner nebo život bez stresu. Psychologický výzkum ale ukazuje, že štěstí plyne z jiných zdrojů a navíc není možné ho pěstovat pouze individuálně. My všichni máme v rukou svoje štěstí, ale i štěstí lidí, kteří nás obklopují.
Ty nejvýraznější faktory štěstí nejsou překvapivé.
Jedním z nejsilnějších faktorů dlouhodobé životní spokojenosti nejsou úspěchy ani intenzivní pozitivní emoce, ale kvalitní a bezpečné vztahy. Nejde přitom o počet lidí kolem nás, ale o hloubku vztahů, ve kterých se člověk může cítit přijatý, pochopený a psychicky v bezpečí. Chronická osamělost vytváří dlouhodobý stres. Samotná přítomnost rodiny, partnera nebo velkého množství přátel a sledujících na sítích ale automaticky štěstí nezaručuje. Pokud spolu partneři přestanou sdílet své prožívání, děti s rodiči nechtějí trávit čas a přátelství zůstávají povrchní, ochranný efekt vztahů mizí. Mít vedle sebe někoho, komu můžeme říct, že se bojíme, selháváme nebo si nevíme rady, je pro psychiku mnohem důležitější než společenský status nebo obraz dokonalého života navenek. Cílem tedy není mít co nejvíce vztahů, ale spíše několik hlubokých a bezpečných vztahů, ve kterých můžeme být skutečně sami sebou.
Podobně významnou roli hraje fyzické zdraví. Psychika a tělo nejsou oddělené systémy. Když člověk dlouhodobě špatně spí, žije pod chronickým stresem, nemá dostatek pohybu nebo bojuje s chronickou nebo závažnou diagnózou, promítá se to do jeho emocí, vztahů i pohledu na svět.
A jak je to s penězi?
Peníze štěstí skutečně ovlivňují, ale jinak, než si často představujeme. Pro štěstí je důležitý dostatek financí pro naplnění základních potřeb, bezpečí a stability. Chudoba a ekonomická nejistota významně zvyšují stres a zhoršují psychické zdraví. Po dosažení určité úrovně zabezpečení ale další nárůst příjmů už obvykle nepřináší odpovídající nárůst štěstí. Luxus a pohodlí totiž se štěstím významně nesouvisí.
Překvapivé zdroje štěstí
Důležitým předpokladem spokojenosti je také autonomie a autenticita. Lidé bývají šťastnější tehdy, když mají pocit, že mohou svůj život skutečně ovlivňovat, že si ho vybírají a že nežijí pouze podle očekávání okolí. Dlouhodobě potlačovat vlastní potřeby, hodnoty nebo identitu bývá psychicky velmi náročné. Autenticita přitom neznamená dělat vždy jen to, co chceme, ale možnost žít v souladu s našimi hodnotami, tedy tím, co je pro nás důležité.
Právě smysluplnost je dalším důležitým zdrojem spokojenosti. Lidé potřebují mít pocit, že jejich život k něčemu směřuje, že jsou pro někoho důležití nebo že jejich existence přesahuje pouhé plnění povinností. Smysl nemusí být velkolepý. Může vznikat v práci, péči o druhé, tvoření, vztazích, v dobrovolnické práci nebo v drobných každodenních věcech. Psychika často snáší i náročné období mnohem lépe, pokud člověk rozumí tomu, proč něco dělá nebo pokud je toto období ohraničeno časovým údajem (víme kdy to skončí).
A nakonec jedna vlastnost, která bývá pro dlouhodobé štěstí možná důležitější než optimismus: psychická flexibilita. Šťastní lidé nejsou ti, kteří nikdy nezažívají úzkost, smutek nebo pochybnosti. Jsou to často lidé, kteří dokážou nepříjemné emoce unést, neztratit se v nich a postupně se přizpůsobovat změnám života a přemýšlet jinak.
Štěstí není povinnost
Když mluvíme o štěstí, je důležité dodat ještě jednu věc. Štěstí není trvalý stav, kterého bychom měli dosáhnout a potom si ho už jen udržet. Život přináší období radosti, klidu a naplnění, ale také období únavy, smutku, ztrát, nejistoty nebo obyčejného přežívání.
To, že se člověk necítí šťastný, ještě neznamená, že něco dělá špatně. Někdy je přiměřené nebýt v pohodě. Někdy psychika reaguje na náročné podmínky, dlouhodobý tlak nebo nedostatek opory. A právě v takových chvílích nemusí být cílem „být šťastný“, ale spíše nezůstat na to sám, trochu si ulevit a hledat malé kroky, které mohou vrátit do života více bezpečí, smyslu nebo blízkosti. Na lidské štěstí mají také vliv i faktory, které jednotlivci sami plně neovlivní.
Není každý svého štěstí strůjcem
V lidském štěstí hraje velkou roli důvěra ve společnost, instituce a pocit spravedlivého zacházení. Pokud člověk žije v prostředí, kde se necítí bezpečně, důstojně nebo rovnocenně, psychika zůstává v určité formě pohotovosti. Výzkumy opakovaně ukazují, že lidé v zemích s vyšší důvěrou ve stát, nižší mírou nerovnosti a větším pocitem sociální bezpečnosti vykazují vyšší míru životní spokojenosti. Naopak dlouhodobá zkušenost odmítání, diskriminace nebo nejistoty psychiku vyčerpává, i když se člověk navenek snaží fungovat „normálně“. Míru svého štěstí nemůžeme zcela kontrolovat, proto je na místě se také nesoudit, pokud nejsme neustále šťastní, někdy to není naše vina. Zároveň to znamená, že v tomto směru můžeme hodně udělat pro ostatní lidi kolem nás.
Malé cvičení: Jak můžu podpořit svoje štěstí a štěstí někoho jiného?
Zkuste si najít pět klidných minut. Nemusíte nic řešit. Cílem je spíš všimnout si, co ve Vašem životě spokojenost podporuje a co by možná potřebovalo víc péče.
Napište si pod sebe pět oblastí:
- vztahy
- tělo a zdraví
- bezpečí a peníze
- možnost být sám sebou
- smysl a schopnost zvládat změny
Ke každé oblasti si zkuste položit tři otázky:
- Co v této oblasti v mém životě už nějak funguje?
- Co mi v této oblasti teď nejvíc chybí?
- Jaký jeden malý krok bych mohl/a udělat během nejbližšího týdne?
- Jaký jeden malý krok můžu v některé z těchto oblastí udělat pro někoho koho znám, nebo pro cizí lidi?
Štěstí často nevzniká z velkých a individuálních změn najednou. Někdy začíná tím, že si všimneme jedné malé oblasti, o kterou se můžeme začít starat o trochu laskavěji.
Pokud spokojenost delší dobu neprožíváte, cítíte se vyčerpaně, osaměle nebo si potřebujete s někým v klidu promluvit, můžete se obrátit na Terapeutickou linku Sluchátko.
